Recenze na film Thunderbolts přináší fascinující pohled na skupinu antihrdinů z Marvel Cinematic Universe. Tento snímek, který má premiéru v Praze, ukazuje, jak se vedlejší postavy z předchozích filmů spojují, aby čelily fyzickému ztělesnění posttraumatické deprese. V režii Jakea Schreiera, známého ze snímku Papírová města, se film Thunderbolts chlubí skvělými hereckými výkony, včetně Florencie Pugh, která hraje Yelenu Belovou. Přestože se film snaží posunout hranice tradičních komiksových příběhů, klesá pod tíhou nedostatečně vyvinutého scénáře a slabého děje. Ačkoli vizuály jsou na vysoké úrovni, ani to nedokáže zachránit film před hodnocením, které by mohlo být daleko vyšší, pokud by se více zaměřil na vystavění postav a jejich vývoje.
Když mluvíme o snímku, který si zaslouží pozornost, nelze pominout projekt Thunderbolts, jenž se odvážně pokouší reimaginovat oblíbené postavy ze světa Marvelu. Ve světě, kde se antihrdinové spojí, aby čelili vlastnímu strachu a demoničtějším stránkám svých osobností, se film snaží prorazit s nabídkou neotřelého tématu. Příběh o Yeleně Belové, ztvárněný talentovanou Florencií Pugh, a její snaze dostat se z područí destruktivního systému, odráží trend, který v poslední době nabírá na síle. Jake Schreier jako režisér se snaží poskytnout zábavnou podívanou, ale zároveň se potýká s náročností vyvažování akce a hlubších myšlenek o depresi a traumatech. Film Thunderbolts tak stojí na pomezí mezi odvážným experimentem a frustrujícím zklamáním. Na jeho úspěch nebo neúspěch si budeme muset počkat, až se vydáme do kina.
Jak Thunderbolts přetváří Marvel Cinematic Universe?
Film Thunderbolts představuje nový směr v rámci Marvel Cinematic Universe, přičemž vychází z populárních vedlejších postav, které jsme měli možnost vidět v předchozích titulech. Tento snímek se snaží zachovat propojení s tradičním Marvel stylem, přičemž zároveň nabízí unikátní pohled na antihrdiny, což je v kontextu MCU novinkou. Režie Jakea Schreiera, známého svou schopností udělat psychologické drama atraktivním pro široké publikum, dodává filmu hloubku a osobitost, která se odráží jak v ději, tak i v hereckých výkonech. Přesto je důležité si uvědomit, že projevy psychické zátěže ve filmu hrají klíčovou roli, což činí tento příběh aktuálním a relevantním v dnešní době, kdy se fenomén duševních onemocnění dostává do popředí společenského zájmu.
Děj filmu se soustředí na skupinu antihrdinů, z nichž každý se potýká s vlastními vnitřními démony, a to i přes komiksovou praxi, která k tomuto žánru neodmyslitelně patří. Smysl pro humor a dramatické prvky přicházejí na scénu ve chvíli, kdy postavy začnou řešit své traumatické zážitky z minulosti, čímž film přináší jak akci, tak emocionální hloubku. Tímto způsobem Thunderbolts vzbuzuje zajímavé otázky k vlastnímu zdraví a schopnosti čelit vlastní minulosti, což přidává na důležitosti a hloubce ve srovnání s jinými filmy o superhrdinech.
Florence Pugh a její role v Thunderbolts
Florence Pugh ztvárňuje Yelenu Belovou v Thunderbolts, přičemž dokonale ztvárňuje postavu, která se snaží vybojovat své místo v univerzu, kde je odsunuta na vedlejší kolej. Její výkon je silný a přesvědčivý, a přestože se může zdát, že hraje postavu s komplikovaným pozadím, její osobní cesta k uzdravení a přijetí role superhrdinky nabízí divákům zrcadlo, ve kterém mohou vidět i sami sebe. Pughova chemie s ostatními postavami pomáhá oživit komplexní dynamiku, která je klíčová pro úspěch jakéhokoliv superhrdinského filmu.
Kromě její charismatické přítomnosti na plátně se Florence Pugh také vyrovnává s těžkými dramatickými momenty, které lépe osvěcují její postavu. S cílem prokázat, že není pouze žoldákem ve službách CIA, Yelena ukazuje, jak je důležité najít smysl ve vlastní identitě. Její postava zosobňuje vytrvalost a odvahu, což zasazuje Thunderbolts do širšího kontextu duševních zdraví a sebepřijetí.
Kritika scénáře a charakterů v Thunderbolts
Jak se zdá, scénář Thunderbolts napsaný Ericem Pearsonem a Joannou Calo nevzbuzuje důvěru, pokud jde o hloubku příběhu a vývoj postav. I přesto, že film nabízí kvalitní vizuální efekty a zajímavé lokace, mnozí kritici upozorňují na nedostatek podrobností v charakterizaci a jejich motivacích. Přes silné herecké výkony to vypadá, že postavy nemají dostatečný prostor na to, aby divákům ukázaly svůj vnitřní vývoj, což může zanechat při sledování filmu pocit prázdnoty a frustrace.
Postavy, které měly být antihrdiny se složitými příběhy, vypadají ploché a jejich konflikty jsou nedostatečně rozvinuté. Často se zdá, že film se snaží vnutit morální kodex místo toho, aby ho budoval přirozeně skrze příběh. Tímto způsobem Thunderbolts spoléhá na superhrdinskou klasiku, zatímco nedokáže efektivně vybudovat intrikující zápletky, které by mohly přitáhnout fanoušky a přimět je k tomu, aby si na postavy vytvořili silnější emocionální vazbu.
Vizuální zpracování a akční sekvence Thunderbolts
Vizuální styl Thunderbolts je jedním z jeho největších kladů, a to díky kvalitě výpravy a kameramanským schopnostem Andrewa Droze Palerma. Bez ohledu na slabiny scénáře film nabízí divákům úchvatné scenérie z Utahu a Kuala Lumpuru, které dodávají zasazení příběhu realistický a atraktivní pocit. Akční sekvence, které by měly být vrcholem každého superhrdinského filmu, se však zdají být chaotické a chybějící napětí.
Jak se postavy snaží dovést svůj úkol do úspěšného konce, boje a honičky postrádají na dynamice a emocích. Místo toho, aby byly akční scény správně zařazeny do vyprávění a pomohly posunout příběh vpřed, spíše působí jako vložené momenty, které nemají významné důsledky pro hlavní děj. Tento kontrast mezi okouzlujícími vizuálními prvky a slabou korelací akce s vyprávěním může mnohé diváky odrazovat.
Jaké tematické otázky se v Thunderbolts objevují?
Thunderbolts se pokouší dotknout několika zajímavých tematických otázek, avšak nikde nevystupuje natolik silně, aby se opravdu dostal do hlavy diváků. Jedním z hlavních motivů je duševní zdraví a jak postavy čelí svým vlastním problémům. Boj proti ztělesněné depresi ztvárněné vnitřním démonem představuje určitý stylizovaný pohled na duševní poruchy, Čímž film dává najevo, že i antihrdinové mají své slabiny.
Zatímco diváci mohou ocenit pokusy o dramatizaci těchto složitých témat, samotná realizace zůstává nedostatečná. Snímku chybí důvěrnost a hloubka, které by mohly dané otázky více obohatit. K vývoji postav nedochází mnohdy z důvodu nedostatečného scénáře a jejich sklon zoufale k stereotypům, což nakonec vede k odtržení od základní myšlenky filmu.
Porovnání Thunderbolts s jinými superhrdinskými filmy
Při porovnání Thunderbolts s jinými superhrdinskými filmy jako je Sebevražedný oddíl se zdá, že film jakoby trochu tápal v tom, co chce sdělit. I když obě tituly se inspirují myšlenkou antihrdinů, Thunderbolts postrádá nejen energii, ale i schopnost přetvořit nezájem o postavy na atraktivní příběh. Zatímco Sebevražedný oddíl úspěšně zúročilo silnou dynamiku mezi postavami, Thunderbolts selhává v budování zajímavých a věrohodných vztahů.
Kromě toho, jakmile Thunderbolts zasadí svůj příběh do reálných lokalit, nedokáže poskytnout svěží nápady, jež by auditivním zážitkem inspirovaly diváky a zanechaly jim dlouhodobý dojem. Zatímco fanoušci MCU byli zvyklí na výrazy jako je „fantastické“ či „úžasné“, v případě Thunderbolts se lidé nacházejí v oddělených emocích, které se ptají, kde se vlastně stalo“.},{
Zatímco klíčové prvky příběhu by mohly evokovat nostalgii pro fandy Marvelu, výsledný dopad a uspokojení z příběhu chybí. Film se snaží udržet náročnou rovnováhu mezi akčními momenty a emocionální hloubkou, což se mu nakonec nepodařilo. Naopak, zhroucení postav a slabý scénář ve výsledku odebírá divákům smysl pro napětí a vzrušení, které by měly superhrdinské filmy běžně přinášet.
| Klíčové body |
|---|
| Film Thunderbolts představuje sebranku vedlejších postav z Marvel Cinematic Universe, které bojují proti ztělesnění posttraumatické deprese. |
| Film se odkazuje na Sebevražedný oddíl, ale dějově a vizuálně se více blíží starší verzi z roku 2016. |
| Režie: Jake Schreier, herecké výkony v čele s Florence Pugh jako Yelenou Belovou. |
| Film se odehrává na působivých lokacích v Utahu a Kuala Lumpuru. |
| Kamera: Andrew Droze Palermo, filmařina obstojná, ale scénář má slabiny. |
| Scénář od Ericu Pearsonovi a Joanně Calo je kritizován za řídký děj a nedostatečný vývoj postav. |
| Film provází téma depresivních stavů, ale jeho zpracování je nešťastné a křečovité. |
| Některé postavy se nevyvíjejí a hrdinové překonávají trauma přiliš rychle. |
| Diváci se mohou těšit na překvapení, ale celkový dojem je zklamáním. |
Shrnutí
Thunderbolts recenze ukazuje, že film, i přes svou vizuální atraktivitu a slibnou sestavu postav, selhává ve vyprávění a vývoji charakterů. Hlavní příběh, který se dotýká deprese, se křečovitě snaží spojit akci s hloubkou, ale nedokáže zaujmout. Vzhledem k chybám ve scénáři a nedostatečnému rozvoji postav zůstává Thunderbolts pod úrovní očekávání fanoušků Marvelu. Oproti předchozím trilogům MCU, kde postavy zažívaly výrazný osobní růst, zde téměř všechny postavy stagnují, což je velká škoda. I když se film snaží přinést zpestření do MCU, vyznívá spíše jako slabý pokus o inovaci.
