V rámci Netflix novinek 2025 se fanoušci sci-fi žánru dočkali očekávaného snímku Pasáž, který se snaží propojit nostalgii retro prvků s moderními technologiemi. Tento ambiciózní film kombinuje dystopické prvky s roztomilými roboty, jež svým designem připomínají hračky z 90. let. Recenze filmu Pasáž ukazuje, že autoři, známí z Avengers, měli velké plány, avšak realita se ukázala být jiná. Zatímco design a vizuální efekty oslovují diváky, příběh se zdá být slabou stránkou, která nedokáže plně využít potenciál retro sci-fi filmů. Jak se tedy Pasáž vyrovnává s konkurencí v rámci dystopických filmů, které tvoří stále rostoucí segment současné kinematografie?
Pasáž, nový retro sci-fi film z dílny Russoových, přináší svěží pohled na alternativní historii, kde roboti v nedávné minulosti prohráli válku s lidmi. Tento snímek, jež by měl oslovit jak fanoušky akčních dobrodružství, tak milovníky nostalgie, se odehrává v prostředí, které kombinuje známé prvky s futuristickými vizemi. Tvorba s časovým přesunem zpět nás provádí zdánlivě bezstarostným světem, avšak s podtónem hlubších problémů. Poskytnutí kritického pohledu na současnou společnost a její vztah k pokročilým technologiím je nutné v kontextu moderního vyprávění. Dále se recenze filmu Pasáž zaměří na to, jak tvůrci zachycují souběh dětské hravosti a temné skutečnosti, což je základem pro porozumění tomuto unikátnímu ztvárnění.
Recenze filmu Pasáž a jeho dystopická vize
Film Pasáž, známý jako jeden z nejdražších projektů Netflixu, se snaží nabídnout pohled na dystopický svět, kde se roboti stali nedílnou součástí společnosti. Snímek, který vychází z retro sci-fi žánru, zasazuje diváka do alternativní historie 90. let, kde roboti, připomínající staré hračky, žijí ve vyhnanství. Design filmových postav, kterým dominují roztomilí, ale děsiví roboti, vytváří unikátní estetiku, která má vyvolat nostalgické vzpomínky na dětství. Avšak i přes nepopiratelný vizuální styl, film ztrácí svůj směr a působí rozpačitě. Zatímco prvotní idea se zdá být fascinující, film se brzy potýká s problémy s narativní strukturou a nezvládá dostatečně rozvinout své hlavní témata a myšlenky.
Na pozadí této dystopické vize se zamýšlí otázka, zda roboti mohou být etickými bytostmi, a co vlastně znamená být člověkem. Děj sleduje protagonistku Michelle a její interakci s robotem Cosmo, přičemž se snaží vyřešit tajemství jejího domněle mrtvého bratra. I když má film potenciál zachytit divákovu pozornost, jeho slabší scénář a nedostatečné prokreslení postav vedou k tomu, že divákovi chybí emocionální propojení s hrdiny.
| Hlavní Body | Detaily |
|---|---|
| Premisa a Žánr | Alternativní verze 90. let se roboty, kteří byli v minulosti lidskými pomocníky a nyní žijí ve vyhnanství. |
| Design Robotů | Roboti vypadají jako hračky s nádechem nostalgie, některé designy působí uklidňujícím dojmem, ale mohou být i děsivé. |
| Protagonistka | Michelle, kterou hraje Millie Bobby Brownová, se snaží vyrovnat se svým pěstounem a bratrem, který se zjevuje jako robot. |
| Ambice filmu | Film by chtěl být náročný kritikou korporací i dobrodružstvím, ale ztrácí se ve své naraci. |
| Vizuální Efekty | Nákladné akční scény jsou vizuálně přitažlivé, odrážejí vysoký rozpočet filmu. |
| Celkové Hodnocení | Potenciál příběhu není plně využit, film postrádá soudržnost a rozvoj postav. |
Shrnutí
Film Pasáž zaujme svou vizuální stránkou a designem robotů, ale celkově mu chybí hloubka a soudržnost. Přestože se snaží kombinovat prvky rodinného dobrodružství a dystopického sci-fi, jeho tonální rozpor a neprůhlednost příběhu mohou diváky zklamat. V konečném důsledku Pasáž ukazuje, že i s velkým rozpočtem a zajímavou premisou lze skončit s filmem, který neúspěšně balancuje na hranici mezi nostalgií a moderní kritikou. Diváci mohou mít pocit, že by bylo lepší, kdyby tento potenciál dostali do rukou schopnější tvůrci.
